Sluneční Matka, tento název není uveden v žádné esoterické studii, neboť do těchto  úrovní se může navrátit, jen ten, který nalzne svoji minulost v přítomnosti všeho dění. Jen Světlo mého syna, mohlo  změnit nevědomí,a Já ho vystavila zkouškám, které musel překonat přes svoji nevědomost a vnitřně musel cítit, že jde za nepoznaným vědomím, neboť mění svět. Tato skutečnost byla naplněna,, Já jsem ISIS".

                    

PROROCTVÍ PRAVDY PRO TUTO DOBU

  Má cesta vnitřního hledání, kdo jsem.

  Vyjádření bohyně Isis, tvůj původ je znám, jako syn slunce, tvá rodina jsem já a ty jsi můj syn. Tvé schopnosti jsou, vševědoucnost, jasnovědění, jasnozřivost, jasnoslyšení,léčení na dálku, léčení dotykem, diagnóza na dálku, diagnóza dotykem. Komunikace na úrovni vertikální prozřetelnosti. Práce se světlem,čištění míst a prostorů.

  

         Předpověď příchodu Krista, syna Božího

Jakmile si proroci a vedoucí duchové v národech uvědomili tři základní axiomy stvoření:
  1. žijeme v nedokonalém (hmotném) světě,
  2.  lidští duchové nejsou schopni po smrti překonat strážce hranice hmotné - duchovní (satana) bez pomoci.
  3.  Bůh miluje lidi - stalo se jasným, že je otázkou času kdy bude z Božské dimenze poskytnuta lidem pomoc, proroci tuto pomoc přímo vyděli jako osobu zrozenou z Panny, jako člověka obnovujícího, Řád stvoření na zemi. Podle své větší, či menší

nedokonalosti, jej pojali buď jako vládce světa, zakladatele veliké říše(lidské), nebo jako,,super mága". Nejdokonaleji jeho roli  popsal, Platon ústy Sokrata ve svém,, Podobenství o jeskyni". Ve svém podobenství říká :,,Upoutaní lidští duchové ( v hmotném těle) , jen tu a tam se mohou odpoutat do skutečného světa před jeskyni(mystický vhled)a zachytit  podstaty některých dějů, ale pro krátkou dobu, pobytu v tomto jiném světě, neznají spojitosti a komplexnost existující skutečnosti. Jedině ten,kdo z tohoto pravého světa pochází, zná celou komplexnost, existující skutečnosti.

Zná celou komplexnost, a je schopen vyložit pravou podstatu, všech člověkem pozorovaných dějů ! " Tedy duch z tohoto vyššího světa, přicházející,, Syn světla ". Toto je nejexaktnější předpověď příchodu řídícího ducha lidstva z duchovní dimenze. Židovšti proroci, ale také i perští a indičtí, jeho příchod zachytili v mystických vhledech. Čím se z principu bude vyznačovat tento,,mesiáš " 

   1. Přinese nový a komplexní pohled a smysl života člověka a na svět.

  2.  Nenaruší svobodnou vůli člověka v rozhodování mezi správným a nesprávným(nevnucování ani moci, ani divy.)

   3. Sám se ani myšlenkou, ani činem neodchýlí od vůle Stvořitele.

   4. Bude jako cizorodý zatakován satanem prostřednictvím lidí pod jeho vlivem.

    5. Po této zkoušce se Podstata světa s ním spojí a on se stane úhelným kamenem pro každého lidského ducha ve hmotnosti. Protože bude zakotven v Božském, kdo na něj padne , ten se rozdrtí, na koho padne, toho rozdrtí,,slovy proroka". Pro lidské duchy, putující stvořením, se stane rozhodujícím okamžikem života a smrti,,duchovní", jej rozeznat a následovat, a tak se vymanit z řetěu reinkarnací,, vejít do věčnosti ". Z knihy, Otevření duchovního oka - J. STAŃEK  -  J. BRZOBOHATÁ 

 

Zdělení od Slunce, přijato 10. 8. 2018

Dnes jsem měl intuitivní pocit že jsem vtahován do slunce, přišel pocit strachu a nervozity, když se vše sklidnilo zeptal jsem se Slunce, mám přijmout informaci?

  Odpověď : ve svých záznamech máš informaci, že jsi syn Slunce a jsem si se musel vrátit, aby jsi byl celiství . Tvá tvořivá energie musí mít všechny aspekty boží moci, a tím se stáváš nepřemožitelným. Tvé tělo se stává dokonalým nástrojem v přijímání a dávání, lásky všeobjímající. Úroveň vědomí je dominantní a přitom láskyplná. 

Hodina zvěstování od Zuzany Schwartzkopffové

Bylo to za starých, dávno již zašlých a zapomenutých dob o nichž vzpomínky lidstva mluví jako o zlatém věku, kdy byly  ještě na Zemi chrámy Světla. Světlí poslové Boží snesli se dolů k Zemi s nádhernými dary milosti a vložili je v těchto chrámech do rukou čistých sluhů Božích.

Opatrujte je jako svátost vám darovanou,, pravili k nim". Jenom jedenkráte jsou vám lidem dány a národ, který je udrží čistými a zářivě krásnými, bude směti první spatřit toho, který k vám přijde v lesku a nádheře,, jako váš Král a pán". 

Není národa na Zemi, který by nebyl prožil tuto hodinu milosti a který by nebyl směl, pokud ještě putoval po cestách Světla,, přijmout dar Nejvyššího. Ať bílý nebo hnědý, rudý nebo černý, nechť žil v horkých nebo chladných krajinách, mluvil-li tou či onou řečí, světlí poslové Boží nalezli všude cestu a ke každému národu moudré vedení Světla, vyslalo lidské duchy, kteří byli schopni tyto dary do sebe přijmouti.

Od úst k ústům, z pokolení na pokolení byla předávána milostiplná zaslíbení Nejvyššího. Všechna zaslíbení zvěstovala totéž: pozemskou hodinu, která měla jednou přinésti lidstvu korunu veškerého jejich života, jejich putování a bytí ve hmotě.

Přijde den,, tak stálo ve starých věštbách,, kdy Bůh a Pán sešle na zem jednu část sama sebe, svého světelného Syna. Tento bude jejím Králem a Pánem v moci a nádheře. Bude spojovati lidského ducha neoddělitelně se světlími výšinami věčného života a bude vše řídit moudrýma rukama spravedlnosti. 

Tak byl stanoven Zemi vysoký cíl, pro nějž měla žít, k němuž se měla vyvinout. Nikdo však nevěděl, kdy udeří tato hodina, nikdo nemohl říci, kdy Král Králů vkročí svou nohou na Zemi. A poněvadž toho nikdo nevěděl, ani kněží a mudrci, znamenalo to, býti vždy připraveni a bdělí, abychom jej neminuli a mohli býti hodni jej přijmouti.

Radost, která prýštila ze zlatých výšin po krůpějích dolů do srdcí lidí, je rozohňovala, aby byli připraveni pro tuto vznešenou hodinu. V nejdrahocennější schránce svého chrámu skryli dar Nejvyššího a jenom za posvátných slavnostních chvil svého národa, byly tyto schránky otevřeny a skvost vyzvednut. Jeho zářící lesk osvětloval všechny cesty po nichž lidé kráčeli a dodával jim denně sílu a odvahu k úsilí vzhůru.

Dokud byly na Zemi chrámy Světla, žila v srdcích lidí tato zaslíbení. Usměrňovala jejich myšlení a konání. Všechno se muselo přece státi takovým, aby Syn Boží se mohl z toho radovati, až přijde. Lidé si přáli, aby mu mohli pohleděti jasně a otevřeně do očí a sloužiti mu co nejlépe.  Vždyť přece proto žili na Zemi. Všechen život byl jedině proto dán, všechen život spěl vstříc tomuto jedinému cíli.

Světlí pomocníci poukazovali lidem vždy znovu na to , jak každý den slouží jen přípravě na tuto vznešenou hodinu Světla a lidé znali jedinou touhu aby směli žít  na Zemi, až přijde Syn Boží. Kdo viděl a prožil v sobě svaté zvěstování ten prosil v hodině své pozemské smrti o milost, aby se směl opět navrátit a sloužit Božskému Synu na Zemi. A láska Páně splnila tyto prosby.

Očekávání nejblaženější radosti a nejvrounější díky za přemíru Boží lásky obetkávaly proroctví na Zemi.  Ve světle se však napínala již vlákna tichého horlivého působení, v nichž se připravovalo ono nadcházející dění, neviditelné sice pro lidské oči, avšak nezadržitelně a zákonitě se vyvíjející.

Nad Zemí plynula staletí, tisíciletí. Veškeré vedení osudu lidstva znalo jen jediný vysoký cíl,, hodinu naplnění". Jako lodě na širém moři směrují z dálek ke světelnému přístavu, tak vedly ruce  služebníků a pomocníků světla, lidské životy vstříc tomuto cíli. Nebylo váhání, nebylo odchýlení ani selhání. Ale stvoření bylo zachváceno nadcházejícím velkým děním, jež vrhalo své paprsky vpřed.

Zatím však co Světlo neůnavně tvořilo, razilo a budovalo cesty po nichž chtěl Král vejíti ke svému lidu, mezi tím co jeho paprsky síly utvářely mosty od světa ke světu, které povznášely a posilovaly, obšťastňovaly a obdarovávaly, klesly chrámy Světla na Zemi v prach. Útoky temných mocností přivodily jejich pád.

Drahocené schránky, jež střežily zaslíbení Světla, byly vykoupeny, skvosty byly uchváceny špinavýma rukama, zazděny pod temné klenby, pohřbeny do hlubin Země, ponořeny do moře zapomenutí. Lidé neměli  již míti před očima žádný radostný cíl, každá vzpomínka na světlé výšiny měla býti smazána, aby se stali povolnými oběťmi panovačné žádostvosti temna.

Země stávala se těžší a těžší pod břemenem své viny. Klesla do tmavých hlubin. Již jen velmi málo světelných vláken spojovalo jí s výšinami, aby po těchto posledních světelných vláknech mohla ještě poselství shůry dospěti k lidem. Leč během tisíciletí našel se zřídka kdy ještě lidský duch, který by je mohl pijmouti. 

Byli toho schopni pouze ti, kteří sami pocházeli ze světelných říší a jen přechodně se oděli do lidského šatu a vzali na sebe lidský život. Jimi povstalo mocné pokolení varovatelú. Hrozivě zvedali své hasy uprostřed pozemského temna a snažili se opět probudit v duši vzpomínku na dřívější spojení se Světlem. Ukazovali jim obrazy přicházejících neodvratných událostí.

Neznělo již více, Těšte se, přichází hodina, kdy Bůh sešle v lesku a nádheře k zemi svého Světelného syna, jako jejího Krále a Pána," nikoli něco jiného znělo nyní z jejich úst. Volali běda, nad pokleslým lidským pokolením. Zvěstovali příchod soudce, který bude soudit dobré i zlé, živé i mrtvé. Mluvili o jeho ohnivém, mocném soudícím meči, jimž neúprosně zkosí vše, co náleží k temnu. Napomínali a varovali tak, aby toho nebylo nikdy zapomenuto. Neboť přijde jednou hodina, která spočívá ve svaté vůli Boží. Hleďte abyste potom patřili k těm, kteří mohou obstáti před mečem soudce". Tak pravili.

Lidé jen neradi poslouchali těchto výstrah. Raději naslouchali svůdnému lichocení temna, které jim vyprávělo o velikosti lidského pokolení. Odmítavě odsunuli stranou obtížné a nepohodlné napomínatele. Výstrahy zapadly do hrobu ke starým zaslíbením, byly zazděny do tmavých klenutí a moře zapomenutí i je pohltilo. A dále plynula staletí. Dokonce i hlas  nejmocnějšího varovatele ztělesnění lásky Boží na zemi, dozněl neslyšen a nepochopen.

Leč nezadržitelně naplňovalo se ve Světle dění, které započalo již před tisíciletími. Živoucí vlákna se napínala s přibližujícím se Božím světlem, záplava paprsků naplňovala světový prostor a všechny sféry jásaly vstříc velikému nepochopitelně svatému a zázračnému dění. Zástupy světelných bojovníků řadili se k zástupům, které měly provázeti Syna Božího na pozemské pouti a sloužiti mu.

On nesl v rukou meč, který mu Bůh Otec sám předal. Na jeho hlavě jiskřila se světelná koruna s drahokamy, vytvořená z paprsků jeho Božství. Nepřehledný byl průvod, který se snášel dolů  kruhy stvoření a pozdějšího stvoření do hloubek hrubé hmotnosti. A země? Jak to naní vyhlíželo ? Stala se bytevním polem, místem zápasů, na němž byly sváděny bitvy bez konce, krev tekla proudem a mrtvoly se kupily vysoko na sebe. Luciferova pěst těžce spočívala na zemi, stlačovala ji se vším co na ní dýchalo do hlubin své temné říše a výsměšný chechot Temného doléhal nahoru k výšinám Světla.

V této hodině přišli na zem všichni ti, kteří kdysi prosili aby směli, zde dole sloužiti  Božskému Synu. Přinášeli si sebou vědění o Synu Boha a jeho Božském poslání a vědění o svém slibu. Vzpomínka na světlé zahrady, v nichž směli prodlévati až do hodiny pozemského narození, darovala jim nepomíjející touhu, která je spojovala nerozlučně s říšemi Světla.

Noha Božského syna vkročila na zem v hodině její nejvyšší nouze. Bezradně zřeli lidé, že dospěli ku konci své moudrosti, že již nenalézají východiska ze sítí zmatků. Nikde mír, nikde klid, nikde pravá radost. Nouze, boj na nůž, nenávist, závist a lež. Takovým se stal život na zemi.

Lidé není tomu tak! Naše duše jsou zmítány téměř neuhasitelnou touhou po míru, po svobodě, po pravém štěstí. Místy vyvstávají již otázky, jež předcházejí do bolestného úpění:. Kde jest zachránce z lidské nouze ? Kde je vykupite z kletby zla ? Úpěnlivé prosby stoupají vzhůru k Božímu trůnu. Rostou a vzdouvají se až ke zvolání ,, Pane, ukaž nám k němu cestu! Neboť v lidských duších vzrůstá jistota, že nyní již není vzdálená , v níž zasáhne vyšší moc do beznadějného, zapleteného, temného lidského konání.

Hroby, v níchž odpočívala po tisíciletí stará zaslíbení se tiše otevřely. Tiše rozletěly se také brány temných klenutí a vydaly, co zůstalo skryto až do této hodiny. Vzrůstá šum a šepot, který jde od úst  k ústům. Vánky jej přijímají a nesou  dále, vody jím zurčí a stromy se před ním sklánějí.  

Vše, co spřádá život v přírodě, zadržuje dech aby šeptající hlasy byly slyšeny po celé zeměkouli. Řadami lidí spěchají neviditelné postavy, zvedají závoje, které položilo zapomenutí na jejich vzpomínku a z hlubin duší se vynořuje, co bylo  kdysi nejvzácnějším vlastnictvím vědění o zaslíbení příchodu Syna z Boha, soudce a Krále všech Králú !

Dosud je tu jen tiché probuzení a předtucha svítání nového dne. Místy však roztrhne se závoj, oslnivé světlo, paprsek poznání smí dopadnouti do duše omilostněného lidského ducha a otevřít mu zrak. Pak se rozváže jeho jazyk a on musí hlásat, musí svědčit o tom co se napňuje. Lidé k němu proudí ze všech stran. Je to jakoby  se dotkly světlé ruce strun duší a rozezvučely je v lahodný zvuk , když hlas poznávájícího k nim promlouvá.

Zachránce přišel ! Jest zde, dlí na zemi !

Jaké jsou to slzy osvobození, jaký tlak pozemské tíhy spadne ze zlomených srdcí. Při těchto slovech, to ví jen ten, kdo spolutrpěl, kdo se v touze po osvobození téměř dusil. Věděti že milosrdenství Boží splnilo, co kdysi přislíbylo, vzdor tomu, že lidské pokolení si tohle nezaslouží, jest posvátnou radostí a posvátným štěstím.

Dosud neví jeden o druhém z těch , kteří začínají hlásit a kteří vidí vycházeti jasné světlo nad zemí. Slova , která plynou ze rtu, jsou jim darována ze svatých výšin. Kdo je slyší ví že říkají pravdu. Dosud nezná jeden druhého dokud je ještě málo těch, jimž byly otevřeny oči, avšak brzy bude jich mnoho a hlásání a svědectví nebudou bráti konce. Přehluší všechno, co člověk mluví pozemskou řečí, umlčí přetvářku, lži, povznese se vítězně nad veškerou pozemskou moc. Kolem každého hlasatele a zvěstovatele světla, stojí kruh světelných postav, které jej brání a ochraňují před útoky temna. 

Země, slyšíš, co k tobě šeptají stará zaslíbení ? Lidstvo probouzí se v tobě staré vědění ! Vzpomínáš si nyní na tu dobu, kdy jsi slyšel o Tom, který sem má přijít, kdy tvoje srdce k němu jásalo a tys neznalo žádného jiného myšlení a snažení, než aby ses připravilo pro hodinu Světla na zemi ! Pochovej nyní do otevřených hrobů tisíciletých zmatků svá falešná konání, ponoř je do moře zapomenutí a spěchej vstříc Tomu, který k tobě přichází jako tvůj zachránce.

Lidstvo, slyšíš již blíží se zvuk svatého jména ? Slyšíš, opět jak naplňuje vesmír? Víš co ti zaslíbyla  milost ? Připravuj se lidstvo, blíží se hodina, v níž se pozvednou nesčetné hlasy, aby zvěstovaly hlasitě svaté jméno, jelikož  ranní červánky již pronikly . Jest to den osvobození !  Zlomí tvoje řetězy ! Bezmezný jásot tě oblaží, smíš-li uzříti svatého Božského Syna v rouchu člověka na Zemi !

Nepochopitelné se stalo pravdou,, ON JEST MEZI NÁMI " !!!

Vzchop se člověče, který žízníš po záchraně z temnot a zoufalství, který toužíš po míru a blaženosti Světla ! Jsi snad také jedním z těch, kteří slíbili kdysi věrnost Synu Božímu ?  Nyní máš svůj slib splnit a provést, jako Bůh splnil svá svatá zaslíbení. Vzchop se a jdi mu vstříc. Hledáš li jej celou duší a ze všech svých sil, budeš k němu veden. Pomocné ruce odstraní ti z cesty nejzázračnějším způsobem všechny překážky, před tebou bude zářit jasné světlo a povede tě k cíli!  

Hlasy již zesilují, již se probouzejí duchové ve všech zemích. Velká hodina stojí před našimi dveřmi. Hodina zvěstování Božského Syna na zemi ! Chceš jí zmeškati ? Chceš státi stranou, když ostatní naleznou ?

Slyš hlas vzpomínky ve svém srdci .